Bobřík informatiky je předmětová soutěž, podporovaná Ministerstvem školství. Soutěž je cílena na běžného bystrého žáka se zájmem o svět technologií. Klade si za cíl seznamovat žáky a jejich učitele s tím, co to jsou informatické otázky a problémy, a že informatika není totéž co ovládání počítače.Soutěží se v pěti věkových kategoriích od 4. ročníku ZŠ po maturitu. Soutěžící odpovídají na otázky z oblasti informatického myšlení, algoritmizace, porozumění informacím, řešení problémů a digitální gramotnosti. V kategorii benjamin (prima + sekunda) žáci letos řešili například následující problém (správné řešení je na konci tohoto článku):
Národní kolo letos proběhlo během dvou týdnů v listopadu a za naši školu se ho zúčastnilo celkem 150 žáků. Povinně všichni žáci nižšího gymnázia, dobrovolně žáci kvinty až 4. ročníků - těmto třídám byla nabídnuta soutěž buď v hodině informatiky či programování (pokud se právě jejich kategorie konala v daný den) nebo v jiný den a hodinu, což způsobilo nižší účasti v některých ročnících. Sexta si naopak zkusila soutěžit ve vyšší kategorii (senior) než by jim příslušelo, což pravidla umožňují, a díky tomu se někteří probojovali do postupového krajského kola, které se organizuje právě jen pro kategorii senior a které proběhne na začátku roku 2022.
V tabulce jsou uvedeni první tři místa v každé kategorii, pokud soutěžící dosáhli stejného počtu bodů, jsou dále seřazeni podle času, který na vyřešení úloh potřebovali. Maximální možný bodový zisk byl 192 bodů, pro úspěšné vyřešení a ulovení Bobříka informatiky bylo potřeba mít alespoň 120 bodů.
Správné řešení úkolu: Pytlík B
Co má tato úloha společného s informatikou
Některé informace ze světa (např. příběhy, rozhovory, zprávy, nákupní seznamy) mohou mít různou délku a různé pořadí (označují se jako nestrukturované informace). Informatici často musí při zpracování informací vymyslet uspořádání věcí, říkáme, že je musí strukturovat. Přitom je někdy nutné určité informace nebrat v úvahu a věci, které vypadají odlišně, pak třeba považovat za stejné. Takovému způsobu uvažování se říká abstrakce.
V této úloze je pytlík použit jako příklad nestrukturovaných dat (pytlík nemá žádné zvláštní uspořádání pro své mince a může obsahovat více mincí stejného typu). Jsou ale i složitější příklady nestrukturovaných dat z běžného života. Zjištění významu toho, co člověk říká, je pro počítač velmi obtížný, ale důležitý úkol, při němž se zabývá nestrukturovanými daty.
Jako příklad si představ, že by byla lidem položena otázka: "Co se Vám líbilo na tomto filmu?" a různí lidé by odpověděli:
"Hudba v tomto filmu."
"Kompletní zvukový zážitek."
"Poznal jsem svou oblíbenou píseň."
Počítačový program, analyzující reakce těchto lidí, by musel poznat, že v této souvislosti by všechny tyto odpovědi měly být vnímány jako podobné, říkáme ekvivalentní, přestože v každé z nich se používají jiná slova.
