AMINA SI SALVY SMÍCHU ZASLOUŽILA  Publikováno: 24. 10. 2022    František Teichmann       Premiéra hry studentského spolku Škeble Amina ex machina, sál zámku 21. 10. 2022 Jan Střecha má zvláštní dar, dokáže vidět velký potenciál i v látce, kterou je snadné přehlédnout. Jako sochař tuší v objemu kamenného kvádru obrysy budoucí sochy. Že takový potenciál našel v Pučálkovic Amině, mi bylo zkraje, kdy hru teprve připravoval, záhadou, ale jen do premiéry 21. října. Příběh vypráví peripetie pražské rodiny ze Žižkova, která si do bytu přinese štěně, které tak úplně štěnětem není, neboť se postupně mění v dlouhokrkého afrického sudokopytníka. Dílko sepsala herecká hvězda prvorepublikového filmu i divadla Jindřich Plachta. Jeho dojemné role okouzlují dodnes, konečně kdo by se nezamiloval do bezelstné postavy profesora Matulky z filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Aminu si postupně zahrály Veronika Burešová a Nela Schlegelová (na fotografii). Pavel Studený jako Deus Eliška Kubešová si roli ma

Na začátku tohoto školního roku na nás čekalo nemilé překvapení. Společnost Facebook bez varování a jakéhokoli oznámení zrušila náš účet, pod kterým jsme spravovali stránku naší školy, která se tímto krokem stala pro veřejnost nedostupná. Pokoušeli jsme se kontaktovat společnost s žádostí o vysvětlení a nápravu, dosud jsme se však nedočkali žádného vyjádření. Proto jsme vytvořili stránku novou, na kterou budeme nyní vkládat aktuality ze života školy, a budeme doufat, že ji nepotká podobný osud. Odkaz na tuto stránku je na webu www.gymla.cz v patičce stránky. 

 Kvinta v září absolvovala adaptační kurz s pracovním názvem "Restart". Po 4 letech jsme se vrátili do tábora Černý Potok a pod vedením instruktorů jsme absolvovali spoustu různorodých aktivit, které nás měly naučit spolupracovat a pomáhat si navzájem. Cílem bylo aspoň trochu vystoupit ze své komfortní zóny, možná překročit svoje hranice, obavy a vystoupit ze zajetých kolejí či stereotypů. I za nepříznivého počasí a po dlouhé cestě jsme si kurz užili a zkušenosti a prožitky nám vydrží do dalších společných let.

Ve středu 12. 10. 2022 proběhlo na naší škole školní kolo soutěže Přírodovědný klokan. V kategorii Kadet (3.A a 4.A) soutěžilo 57 žáků, do kategorie Junior (1. a 2. ročník, 5.A a 6.A) se zapojilo 91 žáků. V průběhu 40 minut soutěžící řešili úlohy z přírodovědných předmětů (zeměpis, biologie, chemie, fyzika, matematika), za které mohli získat 3, 4 nebo 5 bodů podle náročnosti. Za chybnou odpověď se jim odečítal jeden bod a na začátek všichni dostali 24 bodů. Maximum možných bodů bylo tedy 120. A jak dopadli naši žáci?  V kategorii Kadet získala 1. místo a 95 bodů Kristýna Hanáková, na 2. místě s 80 body skončil Jaromír Flídr a 3. místo obsadil David Křivka se 74 body (všichni kvarta). V kategorii Junior se nejlépe dařilo Adamu Šemberovi z 5.A (92 bodů), druhý skončil Jakub Knápek ze 6.A s 83 body a 3. místo patří Tomáši Glabazňovi z 5.A (79 bodů). Následně budou výsledky vyhodnoceny v rámci okresu a kraje. Gratulujeme žákům k jejich výkonům! Jan Růžička

 

Divadelní soubor lanškrounského gymnázia Škeble se pošesté probojoval na jednu z celostátních divadelních přehlídek - tentokrát na Popelku Rakovník , která se zaměřuje na divadlo pro děti a mládež. Na krajské přehlídce Orlická maska, odkud nás do Rakovníka doporučili, usoudili, že naše hra Helimadoe je převážně o mladých lidech a dokáže oslovit mladého diváka. A to se naštěstí potvrdilo, a i když mezi zhruba osmdesáti diváky v Rakovníku převažovali spíše dospělí, i ti nejmladší inscenaci rozuměli (a dokonce se jim líbila). Porota byla také vcelku spokojená a přes dílčí kritické připomínky i štědrá - Kateřina Toncrová si odváží cenu poroty za herecký výkon v roli Emy, Tina Stasiowská čestné uznání za roli Dory a Vít Šembera   čestné uznání za roli doktora Hanzelína.   A protože i další věci dopadly dobře (např. doprava tam a zpět), lze říci, že výprava do Rakovníka byla pro Škebli úspěchem. Jan Střecha, vedoucí souboru, fotografie pořídil Jan Švácha

  Ve čtvrtek 28. října jsme se v brzkých ranních hodinách sešli na autobusovém nádraží v Lanškrouně, odkud jsme se následně autobusem vydali přes Horní Třešňovec na Mariánskou Horu. Po příjezdu k cílové zastávce jsme se přes mírně stoupající kopec vydali na rozhlednu Mariánku, kde nás svým dokonalým rázem uchvátil pohled na okolní krajinu zahalenou ranní mlhou v nížinách. Po krátkém zastavení u rozhledny jsme se vydali poutním místem na Mariánské hoře, kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o vzniku pradávného poutního místa a o místním kostelu Panny Marie Cellenské, přes kopcovitý les, kterým cesta následně vedla naučnou stezkou do AZASU v Dolní Čermné, kde jsme měli adaptační program. Cesta byla plná jedinečných okamžiků a pozitivní kolektivní atmosféry. Po příchodu do areálu jsme se ubytovali, poté nás čekal oběd v místní restauraci a následně, po obědové pauze, zahájení adaptačního programu. Při zahájení jsme se sešli na venkovním pódiu, kde jsme se představili a dozvěděli se prav

  V pátek 23. září jsme se brzy ráno vydali autobusem z autobusového nádraží v Lanškrouně do Dolní Dobrouče. Zde se nachází firma Contipro, kde se zkoumá a vyrábí prvotřídní kyselina hyaluronová. Celá exkurze začala uváděcí přednáškou o kůži a jejích vlastnostech, uprostřed níž se dostavilo i opožděné gymnázium z České Třebové. Po ukončení této části si nás rozdělili do čtyř skupin. Vědci z laboratoří fyziologie buňky, fyzikální chemie, kosmetiky a forem fermentace si pro každou tuto skupinu připravili program, kde jsme si mohli v omezené míře vyzkoušet, co zde vytvářejí. Zkusit jsme si mohli třeba zmrazovat tekutým dusíkem, míchat krémy a spoustu dalších zajímavých věcí. Po ukončení programu jsme společně počkali na zpáteční autobus do Lanškrouna. Každý z nás odjížděl s pocitem, že se dozvěděl něco nového.   Matyáš Fiebiger, 3.ročník

  Dne 4. 9. ve 13:15 se třídy sexta a druhý ročník sešli u budovy gymnázia, aby se společně vydaly na kolech na sportovně - turistický kurz. Po předání přihlášek a krátké technické kontrole kol jsme mohli vyrazit. Cílovou destinací byla chata Bublačka u přehrady Pastviny. Naše cesta vedla do Albrechtic, přes Sázavské údolí do Výprachtic, po silnici do Bystřece, a poté do Jablonného nad Orlicí, kde jsme se na chvíli zastavili a měli jsme možnost navštívit místní cukrárnu. Zde jsme se také rozdělili na dvě skupiny, z nichž každá měla pokračovat odlišnou trasou. Jedni dojeli až na Pastviny po silnici, druhá skupina měla jet terénem přes Sobkovice. Terén byl opravdu náročný, kombinace prudkého kopce a kamenité lesní cesty dala mnohým zabrat. Zatímco jsme se snažili kopec zdolat, pan učitel Toncr naše utrpení nadšeně dokumentoval na svůj foťák. Všichni to ale zvládli, a odměnou nám byly nádherné výhledy do okolní krajiny. Zbytek cesty byl už příjemný, po asfaltových cestách a převážně z kop