Vodácký kurz 7.A+3.ročníku na Vltavě (1.-3.6. 2026)

 Den 1 vodáckého kurzu

Počasí: déšť, chladno (s vzestupnou tendencí)

Každoroční kurz pro studenty septimy a 3. ročníku zaměřený na rozvíjení dovedností vodáka započal v poměrně pochmurných podmínkách. Přesun směr řeka Vltava a jih Čech se přesto nesl v zábavném duchu plného očekávání, která jsme si hned začali naplňovat.

V rámci zeměpisného okénka jsme poobědvali v Třeboni a navštívili zdejší hrobku Schwarzenbergů, prošli si areál zámku Hluboká a po zakotvení v kempu v Rožmberku nad Vltavou jsme si vyšlápli i na blízký hrad vévodící panoramatu městečka. Teď už ale šup do spacáku, čeká nás vodácké úterý!

Den 2 vodáckého kurzu

Počasí: krásné slunečno, cca 23°C 

Posádka úspěšně přežila noc a vzbudila se do slunečného rána plného úsměvů a rohlíků ze sámošky. Co dál?

Rozkaz zněl jasně: za každou cenu tu Vltavu musíme sjet!

V 9:00 velitelského času se proto družina válečného loďstva Gymnázia Lanškroun hlásila u svých bitevních křižníků typu Vydra s pádlovou výzbrojí. Po cestě jsme bohužel hlásili hrstku mužů přes palubu, nakonec ale všichni i s taktickou tankovací zastávkou na oběd dorazili do vojenského přístavu s krycím jménem Český Krumlov. 

V městě zapsaném na listinu UNESCO proslulém například i pohádkou Anděl páně 2 jsme strávili krásné odpoledne, hrstka vyvolených pak den zakončila s kytarou a zpěvníky v ruce.

Teď se ale mračna stahují (doslova), nezbývá než držet nám (těm ve stanu) palce!

Den 3 vodáckého kurzu

Počasí: ráno déšť, později naštěstí jen zataženo

Dobrodružství se chýlí ke konci, přesto ale dnešní den dal zabrat všem. Chlapci ve stanech se vzbudili do slejváku, který balení opravdu neulehčil. Projevil se ale ten správný charakter a už o pár desítek minut později jsme s úsměvy byli nachystáni na poslední vodáckou etapu.

Cílem každé posádky pro dnešní den bylo se neudělat (nepřevrátit) v chladném počasí do vody na mnoha krumlovských jezech (můžete si tipnout jak jsme dopadli). Do suchého jsme se převlékli na obědové zastávce, přičemž se nad námi nebesa slitovala a déšť od rána opadnul. O to víc jsme si užili projížďku srdcem Českého Krumlova, což byl pro mnohé vrchol sjíždění Vltavy (zdokumentovat se bohužel nezdařilo z důvodu nevoděodolné elektroniky).

V autobuse jsme už jen klimbali a sdělovali dojmy, zítra přeci jenom šup do školy.

Děkujeme za krásný kurz!

David Křivka, septima