Kvarta v Prachovských skalách

Červen je měsíc třídních výletů a ani naše třída 4. A nebyla výjimkou. Letos jsme vyrazili do Jinolic u Prachovských skal v Českém ráji. 

Po několika hodinách ve vlaku a krátké cestě jsme zakotvili v kempu u Jinolických rybníků. Po několika hrách a ubytování v chatkách jsme vyrazili na cestu na nedalekou zříceninu hradu Brada. Využili jsme příležitosti a zastavili se i v Rumcajsově jeskyně a udělali jsme dobře, protože ze zříceniny zůstal již v podstatě pouze kopec, na kterém stála. Při návratu vyučující rozhodli, že se podíváme na blízké skály, jakožto takový předkrm na chystanou návštěvu Prachovských skal. Malé prodloužení cesty na dvojnásobek slibované vzdálenosti naštěstí po návratu bylo vynahrazeno možností vykoupat se (a především zařádit) v blízkém rybníku. Po večeři následoval nenáročný hudební program u kempového ohniště (leč bez ohně) a první nocování.

Druhý den dopoledne jsme strávili v kempu hrami a soutěžemi mezi týmy. Původně se mělo jednat o odpočinkový program, ale protože jsme se do toho opřeli více než organizátoři očekávali, ocenili jsme krátké volno před obědem. Po něm nás totiž čekala náročná trasa do Prachovských skal. Vyučující totiž chtěli projít všechno. Ačkoliv bylo občas možné zaslechnout brblání a dotazy na to, kam to ještě půjdeme, nakonec všichni ocenili nádherné výhledy a prolézání mezi skalami. Cestou zpět jsme táhli dříví (pár kilometrů, ale pozor - bylo to dříví z Prachovských skal), abychom si mohli udělat posezení u ohniště tentokráte s ohněm. Po večeři jsme stihli dokonce ještě jedno koupání, a pak jsme si nachystali oheň. Před hudební zábavou jsme ještě zavzpomínali na školní zážitky z našich čtyř let na gymnáziu. Některé očividně byly pro třídního neznámé. U ohně jsme vydrželi déle, ale nachozené kilometry se projevily, takže většina usnula dříve než první noc.

A poslední den? To jsme stihli akorát sbalit, uklidit a docestovat vlakem zpět domů.