Brněnským Drakem do Prahy
První výlet do civilizace
Určitě si dokážete představit to nadšení, když jsme se dozvěděli to, že pojedeme s panem Toncrem do Prahy. Spousta z Vás asi ví, že náš pan třídní má rád spíše výlety do přírody, než do velkých měst, a proto to nadšení bylo dvojnásobné. Bylo v plánu, že jsme se tam jeli podívat do senátu, na neviditelnou výstavu muzea, divadla a jumpparku.
Jenže to by nebylo správné dobrodružství, kdyby se něco nepokazilo, a tak když jsme se ve středu dne 22.11. v 7:00 shledali na vlakovém nádraží v Lanškrouně, pan Toncr nám oznámil, že se zrušilo představení „Pýcha a předsudek”, ale že budeme moct jít na jiné lepší představení s názvem „Rusalka nejen podle Dvořáka”. Okolo deváté hodiny ráno jsme dorazili do Prahy a vydali jsme se směr skautská klubovna, kde jsme se ubytovali, odložili si věci a šli na Valdštejnské náměstí do Senátu Parlamentu ČR . Jako první jsme museli projít kontrolou, kde jsme zjistili, že nikdo z nás nepašuje do Senátu bombu nebo zbraň, protože všichni bez problémů prošli. Dále jsme šli na neviditelnou výstavu, kde nás zavřeli do tmavé místnosti a my jsme hodinu museli poslepu chodit místností a po hmatu poznávat nábytek atd. Když jsme se po hodině konečně dostali ven, vrátili jsme se zpátky tramvají do naší klubovny a tam jsme se převlékli do svátečního oblečení, a přesunuli jsme se mohli do divadla - Ypsilonka.
Divadlo se nám moc líbilo. Potkali jsme tam známé herce jako např. Jiřího Lábuse, Martina Dejdara nebo Petra Vacka. Po divadle jsme se jeli vyspat, abychom ráno byli čilí a plní energie. Ráno jsme se vydali do jumpparku a velkou výhodu měli ti, co nešli spát až ve 3:30, protože tam nepadali únavou. Po jumpparku nás čekala poslední zastávka na Václavském náměstí, kde nám učitelé dali rozchod a my jsme se šli najíst a nakupovat. Náš výlet jsme ukončili tak, že nám málem ujel vlak, ale nakonec jsme ho stihli a v pořádku dojeli domů.
Spolu s několika dalšími sepsala N. Kusá
.jpg)
Výlet pohledem učitele aneb:
„Budova Národního Divadla je jistě krásná,
za rok zkusíme to znovu, to věc je přece jasná“.
Naše exkurze nemohla začít jinak než důkladným poučením o BOZP. Uvedu jen několik nejdůležitějších okruhů:
-přecházení silnice ve skupině přesahující 10 osob
-otevírání dveří za jízdy u souprav s datem výroby před rokem 1987
-oprávněné použití bezpečnostní brzdy vlakové soupravy a vymáhání pokut
-bezpečný pohyb v kolejišti
-podoba a bezpečnostní profily nejznámějších pražských kapsářů
-aspekty zdravení starších osob při pohybu ve městech nad 100 tisíc obyvatel
-konzumní společnost aneb pohyb a nakupování v nákupních centrech
-zásady zdravé výživy aneb obsah škodlivin ve slazených nápojích a hamburgerech
-jak se neoblékat do Národního divadla
Jako
největší oříšek se při přípravě ukázal nákup skupinové
jízdenky na vlak.
Jsme v Praze. Devítkou ke klubovně, odložit věci, rychle k Senátu. Zpoždění 15 minut. Všichni v klidu. Počkají. Prohlídka. Málem oběd. Přesun na Karlovo náměstí. Chvilka klidu na kafe. Relax ve tmě. Přednáška průvodce o otevírání třetího oka. Osahávání soch.
Převléknutí v klubovně. Divadlo Ypsilonka. Rusalka, kde je vše možné i holý zadek Jiřího Lábuse. Spánek.
Spousta skákání v jumpparku. Jedno lehké zranění. Rozchod na Václaváku. Tady je třeba podat vysvětlení, že se o skutečný rozchod nejedná, protože jsme si s kolegyní vzniklých 8 skupinek studentů rozdělili a promyšlenými přesuny po centru Prahy je neustále měli pod kontrolou.
Potom se vše trochu zrychlilo a my vlak stihli úplně přesně. Vlastně jsme byli na nástupišti dřív o 10 minut, protože vlak měl 10 minut zpoždění, přestože jel z Prahy. To jsme kvitovali s povděkem až do Pardubic, kde nám bylo oznámeno, že jsme nabrali dalších 5 minut a dispečer odmítl požadavek skupiny, aby přípoj do Lanškrouna počkal. To se ukázalo jako mylná informace, protože přípoj byl na nástupišti. Dozvěděli jsme se, že ne kvůli nám, ale z důvodů průjezdu Pendolina.
Prostě pohádka. Navzdory všem škarohlídům zase všechno dobře dopadlo.
Ivo Toncr
.jpg)